Nix, malá ledová planeta s bohatou minulostí. Kdysi se jednalo o vulkanickou planetu, na které se vlivem vysokých teplot vytvořil minerál obecně nazývaný jako Glacium, jenž byl vzácný díky svým energetickým vlastnostem. Extrémní teploty planety však znemožňovaly jakoukoliv těžbu tohoto materiálu. Jednoho dne došlo ke kolizi Nix se sesterskou planetou. Tato událost zapříčinila vychýlení planety ze své oběžné dráhy. Během následujících milionů let se povrch planety Nix postupně změnil z ohnivé pustiny na ledovou krajinu obydlenou populací sněhuláků. Tato mírumilovná a přátelská rasa si žila šťastně a spokojeně až do chvíle, kdy na Nix přiletěla neznámá, technologicky vyspělá rasa, jejímž cílem bylo těžit ono vzácné Glacium. Vetřelci postavili na povrchu planety obrovské těžící stroje, které vydávaly velké množství tepla. V důsledku začala planeta postupně tát. A co bylo ještě horší? Jako palivo do těchto pecí byla esence, která byla součástí všech sněhuláků. Dokážou se sněhuláci ubránit hrozbě, kterou vetřelci představují a vyženou je z planety?
Před několika tisíci lety nebyla Nix zdaleka taková, jakou jsme ji znali ještě před invazí vetřelců. Byla to planeta zaplavená ohněm a žárem, nalézt na ni živou duši bylo zcela nemožné. Vzhledem k vysokým teplotám byla pro obyvatele vesmíru k životu nepoužitelná. Tato ohnivá planeta, jak jí historicky nazýváme, dala za vznik jednomu vzácnému minerálu – Glaciu.
A čím je Glacium tak výjimečné? Jeho vzácnost spočívá především v jeho vynikajících energetických vlastnostech. Protože teploty na Nix dosahovaly i několika tisíc stupňů, bylo velmi obtížné Glacium těžit.
Ve stejné vzdálenosti od slunce, akorát na opačné straně od planety Nix, se nacházela její sesterská planeta. Obrovský meteorit, který do sesterské planety narazil ji vychýlil z oběžné dráhy a sesterská planeta se tak střetla s Nix. Sesterská planeta se rozlomila na tři kusy. Jeden z nich se ztratil ve Slunci, zbylé dva zůstaly na oběžné dráze planety Nix a tvořily její dva měsíce. I když Nix zůstala po nárazu celá, nějaké změny přesto nastaly. Po střetu se odchýlila ze své oběžné dráhy a začala se vzdalovat od Slunce. Když dosáhla určité vzdálenosti od Slunce, stala se optimální planetou pro vznik života.
Život se zde však nestihl příliš vyvinout, protože vzdálenost od slunce byla čím dál větší a povrch Nix začal být postupně pokryt ledem a sněhem. Z ohnivé planety plné žáru a bez života se tak stala sněhová planeta, kde se mohl začít tvořit život.
Ptáš se, co se stalo s tím vzácným minerálem? Ten zůstal ukryt pod vším tím ledem. Trvalo několik tisíc let, než jsme se na zamrzlé planetě zrodili my – Sněhuláci. Naše srdce je z Glacia a to nás udržuje při životě. Někteří tvorové se mrazivým podmínkám tady dokázali přizpůsobit, ale většina z nich vyhynula.
LUKOSTŘELEC
Lukostřelec se s lukem dokázal naučit úplně sám. Jeho snaha stát se elitním lukostřelcem započala již od malička. V dětství obdivoval starého mistra lukostřelby. Byl jeho vzorem. Avšak stařec jednoho dne zmizel a dlouho se neukázal. Když se po dlouhé době objevil na příjezdové cestě do vesnice celý potrhaný, zraněný a vyčerpaný, ukázal všem shromážděným vesničanům zlaté vejce, jež získal od zlého čaroděje. Vejce se však otevřelo, pouze když se všichni vzdálili z jeho bezprostřední blízkosti. Lukostřelec věřil, že je možné jej trefit šípem tak, aby zůstalo pootevřené. A proto se ho snažil strefit, ale nedařilo se. Od té doby dennodenně trénuje, aby dokázal vejce zasáhnout, zatím se mu nepoštěstilo. Navíc s příchodem invaze nemá čas a je povinen proti vetřelcům bojovat. Vyřeší někdy záhadu zlatého vejce? Dokáže spolu s ostatními porazit nepřátelské vetřelce?